31. 8. Až k nám....

Naše cesta je u konce. Z Tábora jsme urazili křížem krážem Toulavou stovky kilometrů a odnášíme si skvělé zážitky, vzpomínky, fotografie a dobrou náladu.
A kde jsme svou cetu od Tábora až k nám... zakončili? Přece opět v Táboře, a protože byl poslední prádzninový horký den, tak přímo na plovárně u nádrže Jordán.

Krásné toulky a přijeďte se za námi podívat.

Soňa, Štěpán, Vašík a Jaromírek.

Podělte se také o své fotky z výletů po Toulavě na Instagramu s hashtagy #toulava #toulanispribehem #odtaboraazknam nebo na Facebooku ve skupině Toulava - vaše fotky, tipy výlety. Nejlepší fotky odměníme dobrodružnou cestou. 

22. - 26. 8. Cyklovýlet Toulavou

Na závěr naší cesty do Tábora až k nám jsme se vydali na kolo. Projeli jsme Jistebickou vrchovinu - nádherný kraj kolem Borotína, Jistebnice a Nadějkova, Sedlčansko i údolí Lužnice. Tady je pár fotek z úžasného okolí Borotína - cestou jsme se stavili třeba i na Kozí farmě a u včelaře....

Podělte se také o své fotky z výletů po Toulavě na Instagramu s hashtagy #toulava #toulanispribehem #odtaboraazknam nebo na Facebooku ve skupině Toulava - vaše fotky, tipy výlety. Nejlepší fotky odměníme dobrodružnou cestou. 

20. 8. Rozhledna Kovářka

Kovářka je rozhledna neobyčejná. Vydali jsme se sem za kovářem Dobešem, který ji celou vlastníma rukama postavil. Muž s vousem hodným trpaslíka z pohádek nás svým královstvím osobně provedl. Vyzkoušeli jsme kovářský měch i další staré kovářské náčiní a vystoupali na vrchol kamenné věže s pěkným výhledem po okolních kopcích a loukách. Kdo z vás by se chtěl na Kovářku vypravit, domluvte se s kovářem Dobešem osobně. Rád vám vyhoví a uvítá vás. Tel: 776 849 711.

13. 8. Hrad Šelmberk

Vysoká věž, replika středověkého městečka, rozlehlá zřícenina - hrad Šelmberk u Madé Vožice nás uchvátil. Z věže je vidět až na Blaník, zbytky hradu lákají k objevování a v městečku na výs dýchne kouzlo starých časů. Hlavně malý Vašík byl nadšený. Hrad patřil pánům ze Šelmberka, kteří měli ve znaku kančí hlavu, další jejich příbuzními jsou Lvové z Rožmitálu a Zajícové z Házmburka. Vydat se můžete i na naučnou stezku kolem hradu.

9. 8. Věž Václavka

Ve Voticích jsme potkali svatého Václava i s vojskem Blanických rytířů. Byl ale jenom z kamene, takže se žádný zásah legendárních obránců vlasti nekoná. Našli jsme ho před kostelem, který je mu zasvěcený. Kromě toho má zpřístupněnou kostelní věž s příznačným jménem Václavka, z které je nádherný výhled na okolí Votic. Náš malý Vašík měl velkou radost, že se tu všechno jmenuje po něm. A Soňa se Štěpánem si díky kartě Toulavka mohli dojít vyměnit vstupenku na Václavku za dobrou kávu v Restauraci U modré kočky naproti.

7. 8. Votické motýlárium

Motýlárium je velmi zvláštní slovo, ale vlastně na další místo na naší cestě od Tábora až k nám dokonale sedí. Bývalé skleníky ve Voticích byly přeměněny na úžasný přírodní areál, kde se z kukel vyklubají a žijí stovky motýlů. Mezi nimi se můžete samozřejmě procházet a kochat se. Ale to není všechno. Hlavně malého Vašíka zaujalo obří motýlí pexeso, speciální brýle díky nimž získáte motýlí zrak a další herní prvky. Rodinný výlet jako dělaný.

5. 8. Do kláštera ve Voticích po stopách bitvy u Jankova

Františkánský klášter ve Voticích je plný překvapení. Náš sobotní výlet směřoval právě tam. Už samotný fakt, že klášter je po dlouhé době, kdy chátral, znovu otevřen a částečně zrekonstruován, je skvělá zpráva. Další překvapení čekají uvnitř. Nenašli jsme tu totiž jen, to co by každý od kláštera očekával - tedy duchovní atmosféru a kouzlo života řeholníků (i když to zde najdete také), ale i expozici k jedné z největších bitev 30leté války - bitvě u Jankova. Děti si navíc spoustu věcí mohli vyzkoušet - navštívit vojenské ležení, obléct si svého vojáka a nechybí ani dětská herna. Spokojenost.

Kolem kláštera vede také naučná stezka Kolem Votic za poznáním se skřítkem Votískem.

Velký kříž s Kristem byste v klášteře čekali. Tento je nádherný.

Vojenské ležení z bitvy u Jankova z dob 30leté války už je očekávané méně.

2. 8. Do zámku rytířů a princezen

Zámek Radíč není jen barokní zámeček v nádherné krajině. Celá expozice je totiž zaměřená především na děti. Náš Vašík tu potkal hned dvě princezny, převlékl se za hrdinného rytíře a společně se vypravili na cestu za dobrodružstvím. Hledali jsme hrášek v posteli Princezny na hrášku, vyzkoušeli si nádherné šaty (to si užila hlavně Soňa) a zahráli si i na popelku.

1. 8. S dětmi za zvířátky v Hrachově

Záchranná stanice Ochrana fauny v Hrachově na Sedlčansku je úžasné místo. Každé zvíře tu má vlastní příběh, pro děti něco úžasného, mohli si prohlédnout ptačí mládě i králika, seznámit se s vydrou i dalšími zvířaty a především jsme se dozvěděli hodně o tom, jaká je práce při záhranně poraněných zvířat v Česku. Užili jsme si to.

31. 7. Vrškamýk - hrad českých králů

Zřícenina hradu Vrškamýk - tady stával ve středověku královský hrad, který byl za Přemysla Otakara II. dokonce správním hradem celého kraje kolem Vltavy. Dnes jsme tu našli romantickou zříceninu v nádherné kouzelné krajině zelených kopců a luk podél Vltavy. Děti si užijí na středověkém hřišti, navštívit můžete vyhlídku a okolo samotné zříceniny se dozvíte, jak vypadal hrad kdysi a jak vypadá dnes.

30. 7. Jako mořští vlci

Dnes nás čekala plavba na lodi po Orlické přehradě. Nalodili jsme se v kempu Podskalí, kde se nám za asistence zkušeného mořského vlka podařilo vyplout i ve velmi větrném počasí a užít si krásný den na jachtě.

29. 7. Na Onen svět

Už jste byli na Onom světě? Ne? My ano. Vyšplhali jsme se tu na rozhlednu s úžasným výhledem na celé střední Povltaví. Pro drobrodruhy můžeme doporučit Stezku na Onen svět, což je jedna z nejdelších naučných stezek u nás. Měří přes 40 km a dovede vás k rozhledně z Týna nad Vltavou.

27. 7. Do Počepic za sladkými dobrotami i sportem

 Malebná vesnička Počepice v samém srdci Sedlčanska toho pro turistu skrývá nečekaně mnoho. My jsme vyrazili k Hejhalům do výrobny medového pečiva. Rodina nás vzala na exkurzi a sami jsme si také zkusili perník namalovat. V areálu si zahrajete i adventuregolf a výlet lze zakončit procházkou na vrch Radešín po křížové cestě, kde výjevy z Ježíšovy cesty na Golgotu zachytili děti z místní školy.

26. 7. Okno do minulosti ve skanzenu Vysoký Chlumec

Není snad lepší místo, kde se vydat do světa minulosti, než skanzen ve Vysokém Chlumci. Staré chalupy jako z pohádky navíc nejsou žádné repliky, ale skutečně domy, které sem byly převezeny z okolí. Nadšeně jsme se vydali na průzkum a na krátký čas si zkusili a objevili, jak se žilo v předminulém století.

24. 7. Na skok na pivo

Protože Toulava nabízí i různé dobroty, nemohli jsme na cestě od Tábora až k nám minout minipivovárek Vítek z Prčice – kde jinde než v Sedlci-Prčici. Kromě piva tu mají také muzeum Vítkovců, protože právě odtud slavný rod Růže vzešel. Takže: Na zdraví.

23. 7. Adrenalin na Monínci

Celý víkend jsme pojali sportovně. Další den nás čekal Sportovní areál Monínec. V zimě se tu lyžuje, v létě si můžete vyzkoušet různé adrenalinové sporty. Stříleli jsme z luku, zahráli si discgolf, sjeli z kopce na koloběžkách, malý Václav si užil lanový juniorpark a Soňa se Štěpánem lanový park pro dospělé. V areálu je i bikepark a několik bikeových tras. A když jsme se unavili, dali jsme si výborné jídlo a užili si výhled na dolík Českého Meránu. Byla to fuška, ale stálo to zato.

22. 7. Na Čertovo břemeno s golfovou holí

Čertovo břemeno je pověstmi opředená skála na Jistebnicku. Odhodil ji sem prý čert rozezlen nad tím, že nestihl zničit kostel v nedalekém Nadějkově. Je k ní krásná procházka z nedalekého Monínce. Vyšplhali jsme na ní, okoukli bizony, kteří se pasou jen nedaleko odtud v ohradě a vydali se na golf. Čertovo břemeno je totiž název i nedalekého golfového hřiště, které leží v malebné krajině kopců a kamenů. A na to, že jsme to zkoušeli poprvé, nám to docela šlo.

Čertovo břemeno v celé kráse.

Na svůj první golf jsme se těšili.

Vyzkoušet si ho může každý. Dostali jsme odbornou isntruktáž.

Náš výkon sledoval se zaujetím i malý Vašík.

Svezli jsme se i v golfovém vozíku.

19. 7. Krajem kamenů

Petrovicku se říká také Kraj kamenů. Když tam vyrazíte, pochopíte proč. Obrovské balvany na vás hledí z luk, polí a lesů, lemují staré cesty a dokonce po jejich stopách vede naučná stezka, na kterou jsme se vydali. Objevili jsme největší český viklan Husovu kazatelnu, Vrškámen, ale i kamennou křížovou cestu, která vede k rozhledně Kuníček, nebo prázdný hrob rybníkáře Jakuba Krčína. (Kdo by se chtěl vydat v našich stopách, najde vše podstatné o stezce ZDE).

18. 7. Dobrodružnou lesní stezkou v Petrovicích

Do lesa za odpočinkem, zábavou a poznáním - tak se jmenuje úžasná stezka v lese v malebné obci Petrovice. Pokud nevíte, kde strávit s dětmi nádherný den - vyrazte právě tam. Vypravili jsme se na tuto dobrodružnou stezku - nejprve jsme prozkoumali lesní prolézačky, vyšplhali na vyhlídkovou věž, našli kouzelné místo na mýtině U čtyř lip, navštívili menhir, lesní houpačku ve Vlčím lohu i lesní studánku. Dá se přojít i s kočárkem, takže hurá na výlet.

Jaromírek si lesní prolézačky užíval.

Kouzelná vyhlídková věž.

Odpočinek U čtyř lip.

Kdysi tu žili vlci, dnes se ve Vlčím lohu můžete pohoupat v "pavoučí síti".

 A takhle celý areál vypadá.

17. 7. Zeměráj

Jak zabavit děti i sebe na celý den v přírodě? Jeďte do Zeměráje u Kovářova. Náš další výlet byl především pro děti, ale i pro nás jedním velkým čarovným okamžikem. Poznali jsme zvyky starých Slovanů i dětskou vesničku Hrejkov, vyrobili jsme si amulet, zahráli si na hrnčíře i archeology. Vydali jsme se hledat poklad i na stezku na boso. A ani jsme si nevšimli, že už je večer. Prostě výlet jak má být.

15. 7. Milevské maškary

Milevsko jsou maškary a maškary jsou Milevsko. Tradiční masopustní průvody se tu pořádají již víc než 150 let. A není to průvod ledajaký, ale vůbec největší v republice. Proto tu také mají první a jediné české muzeum maškar. Při naší návštěvě nezůstalo jen u obdivování masek. Mohli jsme se zde sami převléknout, malý Vašík si namaloval vlastní masku a nechali jsme se zvěčnit ve fotokoutku. (muzeummilevskychmaskar.cz)

No, posuďte sami, jak nám to slušelo:

 13. 7. Do nádhery kláštera v Milevsku

Je to opravdu krása. Pyšné štíhlé věže románské baziliky Nanebevzetí Panny Marie, magické nádvoří, klid a jedinečná atomosféra - to všechno je jeden z nejstarších českých klášterů Klášter Milevsko. Ještě dnes zde žijí bratří Premonstráti. Vydali jsme se na prohlídku po jejich stopách i po stopách místní architektury od dob románských až po baroko. Nádhera. (A s kartou Toulavka dokonce se slevou :-) www.klastermilevsko.cz

Na nádvoří se cítíte jako v pohádce.

Navštívili jsme i barokní khihovnu v budově Latinské školy.

A ještě jedna skvělá věc nakonec. V na druhém nádvoří kláštera najdete i Milevské muzeum, kde jsme se dozvěděli nejen zajímavosti o Milevsku a jeho historii. Celé jedno patro je pojato jako muzeum pro celou rodinu, takže pro Štěpána tu měli Vojenský sál, pro Soňu Světnici naší babička a pro děti Loutkový salónek.

11. a 12. 7. Na vodu z Tábora do Bechyně

Zpátky do Tábora jsme se nevydali jen na dobré jídlo. Čekala nás tam totiž kánoe, která se na další dva dny měla stát naším osobním dopravním prostředkem. Před námi leží nejromantičtější úsek řeky Lužnice, hluboké údolí mezi Táborem a Bechyní - staré mlýny, skály, zříceniny hradů i unikátní řetězový most. Takže hurá na vodu a Ahóoooj.

Tak takhle jsme vypadali v cíli pod bechyňským mostem. A co jsme vše zažili?

Z Tábora vás čeká hned několik jezů, peřejí a nádherných starých mlýnů.

A byla pohoda, pohodička.

Zřícenina hradu Příběnice leží v té nejkrásnější části řeky. Byl to nejmocnější z rožmberských hradů. Po dohodě mezi husity a Rožmberky byl však rozbořen. Zbylo nám po něm několik zdí a především kouzelné místo oblíbení skauty, trampy a vodáky. 

Stádlecký empírový řetězový most je českým unikátem. Na Lužnici byl přenesen z Vltavy kvůli stavbě Orlické přehrady. Rozebrali ho kámen po kameni a znovu postavili.

Zřícenina hradu Dobronice - jak nádherný pohled pro duši vodákovu. Kdysi patřil například jezuitům, kteří zde měli takové rekreační středisko. Jsme prostě v kraji jako stvořeném pro dovolenou.

Kolem romantických skal se blížíme k Bechyni.

Hurá. Právě jsme podpluli pod bechyňským mostem Duha. A na cestě od Tábora až k nám budeme pokračovat zase suchou nohou.

10. 7. Na skok za gastrozážitky

Na cestách je občas třeba dopřát si nějakou tu dobrotu. Vlakem jsme z Bechyně vyrazili zpět do Tábora, kde jsme se zastavili na vynikající oběd v Hotelu Nautilus. Proč zrovna tam? Podle Maurerova výběru Grand restaurant tu mají nejlepší kuchyni v jižních Čechách a desátou nejlepší v celé republice. Mňam.

Mezi Táborem a Bechyní jezdí v létě o víkendech historické  elektrické vlaky. Jde totiž o první elektrifikovanou trať na našem území, kterou má na svědomí vynálezce František Křižík. Vlak jsme v neděli stihli vyfotit na mostě Bechyňská duha.

Není nad posezení v nádherných kulisách Žižkova náměstí v Táboře.

V restauraci Goldie jsme si dali pořádnou flákotu.

Osobně nám ji přinesl mistr šéfkuchař Martin Svatek. Výborné, díky.

9. 7. Na skály

Věděli jste, že údolí Lužnice mezi Táborem a Bechyní je oblíbenou oblastí horolezců? My ne, dokud jsme nepotkali Vítka Nováka, místního horského vůdce (což samo o sobě zní v údolí velmi zvláštně.) Díky němu jsme ale výlet na Židovu strouhu mohli spojit se super zážitkem. Otestovali jsme nové skalní cesty, které najdete jen několik metrů od ústí "Židovky" do Lužnice. A na začátečníky jsme předvedli velmi hrdinský výkon - samozřejmě vše pod dozorem našeho horského vůdce. (P. S. kontakt na Vítka www.adrenalin.cz)

Názorná instruktáž před výstupem.

A teď ještě dolů.

Nakonec to oba naši turisté zvládli. Super výlet, bezva zkušenost, prostě krása u Bechyně.

9. 7.  Romantika v Židově strouze

Táhne nás to za dobrodružstvím. Proto jsme se vydali na procházku kolem Bechyně. Naším hlavním cílem byla Židova strouha, skalnatý kaňon potoka opředený mnoha pověstmi. Třeby tou o Židech, kteří se zde údajně skrývali, nebo kouzelníku Žitovi. My jsme tu však nalezli především klid, pohodu, vůni léta, a romantiku naší krásné přírody. Ne nadarmo, je potok, který pod Bechyní ústí do řeky Lužnice, rájem filmařů. Procházka je to nádherná. A jedno takové zvláštní doporučení: Připravte se, že s potokem se setkáte osobně - je tu totiž hned několik brodů, ale stojí to zato. Celý výlet má asi 10 km.

8. 7.  Křížem krážem Bechyní

Bechyně je opravdu nádherná. Dnes jsme se jen tak toulali křížem krážem tímto jihočeským městem na skále nad Lužnicí. Navštívili jsme Městské muzeum i výbornou vinotéku, prošli jsme si novou stezku po starých hradbách, okoukli Muzeum turistiky a vydali se přes most Duha po levém břehu Lužnice na Bechyňské vyhlídky.

Na náměstí v Bechyni jsme si vylezli na kostelní věž a pak se pustili do Městského muzea, které dokonce v roce 2014 vyhrálo cenu Gloria Museaelis.

A takhle se jezdilo kdysi, vážení cyklisté.

Po prohlídce jsme se prošli městem a občerstvili se v galerii Galvína - jak jinak než vynikajícím vínem. Vínko a umění tu žijí spolu. A moc se nám tu líbilo.

Duha se říká mostu, který překlenuje hluboké lužnické údolí - slouží pro nejstarší elektrifikovanou železnici v Rakousku - Uhersku z Tábora do Bechyně, ale i autům, pěším a cyklistům. Bechyni tu máte jako na dlani.

Trasa Bechyňských výhledů vede od mostu Duha po levém břehu řeky. Město odtud vypadá impozantně - je tu nádherný výhled třeba na gotický klášter. 

7. 7. Zámek v Bechyni

Dnešní výlet nás zavedl na zámek v Bechyni. Je to nádhera. Úplně tu vidíte Petra Voka s Kateřinou z Ludanic, který tu měl v 16. století svatbu. Také je tu jeho svatební síň. Děti nadchnul především park, kde mají třeba i papoušky, ale hlavně je tu taková atmosféra jako z pohádky.

Největší zábava byla "chytat" děti v zámeckém parku.

Užili si to oba kluci.

Zámek je z druhé strany řeky opravdu impozantní - takový malý Krumlov.

 3. 7. Na pivo do Obory

Co by to bylo za toulání po krásné české zemi, kdybychom nenavštívili pivovar a neochutnali místní pivo. Také jsme se na tento den náležitě těšili. Opustili jsme Tábor a vydali se směr Bechyně. Ve vesničce Obora jen kousek od Tábora jsme našli pivovárek vskutku rodinný. Rodina, které patří, má nejtypičtější české jméno Novákovi, ale pivo mají jedinečné. A bylo veselo!

Soňa okoštovala hned několik druhů včetně Pale Ale, dvanáctky s názvem Ježibaba, nebo Žitoholu a podívali jsme se i na chmelnici. V Oboře si totiž pěstují vlastní chmel, s čímž se v jižních Čechách jen tak nesetkáte. (www.pivovarobora.cz)

Posezení v pivovárku je stylové. Vedle výborného piva můžete vychutnávat i umělecká díla v podobě obrazů od místních mistrů.

Piva bylo samozřejmě dost.

Prosluněná chmelnice. No, není to nádhera?

1. 7. Do zoo za zvířátky

První prázdninový den jsme s dětmi vyrazili do Zoo Tábor ve vesničce Větrovy. Jestli chcete vidět divoké šelmy z blízka, skoro tváří v tvář, jste na správném místě. Těšte se na lvy, pumu, tygry, bílé vlky a především medvědy v nádherném lesním výběhu. Mají jich tu hned několik a nejsou to žádná povaleči, hravě vyšplhají i na strom.

Hned vedle zoo stojí rozhledna Hýlačka, z které je úžasný výhled na historický Tábor. Původní rozhledna před několika lety shořela, čeští turisté se však nedali a postavili novou - a mnohem vyšší. 

Lev Simba nenechal Soňu s Jaromírkem na pochybách, kdo je tady králem.

Bez surikat by to nebylo ono. Vždy připraveni.

Medvědi jsou opravdu nádherní a mají ubikaci, jako nikdo jiný. 

30. 6. Nečekané zážitky s husity

Tábor je nádherné město s neopakovatelnou atmosférou dávných časů - zbytky masivních hradeb, křivolaké uličky, renesanční domy, příjemná zákoutí, to všechno na vás dýchá dávnou minulostí plnou dobrodružství. Než jsme se vydali do krajiny kolem objevovat jeho široké okolí, čekala nás návštěva místa, bez kterého se v Táboře neobejdete - Husitského muzea.

Nejvíce jsme si užili repliku husitského vozu hned ve vstupní hale, kde vás kromě Jana Žižky uvítá i liška ryšavá císař Zikmund a Jan Hus. Opravdu impozantní je obrovský gotický sál, který je druhý největší svého druhu v ČR . Samotný příběh husitství nás nadchnul svým zpracováním. Cestou vás doprovázejí komiksy od místní autorky Kláry Smolíkové, tajné zásuvky s různými úkoly a kukátka s překvapením. A větší děti si tu můžou zkusit i koružkovou zbroj. Nesmíte zapomenout ani na návštěvu podzemních chodeb, které vedou z muzea pod celým náměstím. Je to zážitek a dozvíte se tu třeba, co se dělalo v Táboře s neposlušnými ženami.

 Stará radnice - jeden ze symbolů Tábora. Mají tu raritní hodiny s jednou ručičkou.

Děti se hned vydali vyzkoušet nejen husitský vůz, ale i "sudového" oře. Dohlíží na nás opět mistr Jan Hus.

Půjčit si můžete i meč, aby malá práčata mohla prověřit své dovednosti v boji.

 23. 6. Na den rytířem

Když budete v Táboře, určitě nezapomeňte sestoupit pod hradby do Tismenického údolí, kde leží Housův mlýn. Není to obyčejný mlýn, ale potkáte tu husity i rytíře. Jde totiž o zážitkový historický skanzen. Dali jsme si lahodnou středověkou krmi v místní krčmě ( v létě mají otevřeno denně). Hlavní atrakcí však je jedinečná filmová zbrojnice - největší svého druhu ve střední Evropě. Vyzkoušeli jsme si rekvizity z Letopisů Narnie, helmici, kterou měl na sobě Brad Pitt a mají tu i šavli z Pána prstenů. Malý Vašík se Soňou si tak mohli užít vlastní rytířský souboj. www.housvmlyn.cz

Před soubojem je třeba se posilnit v krčmě.

Volba správné výstoje je důležitá.

I "Amazonka" si ve zbrojnici vybere.

A jde se na to. Do boje.

Jako správný rytíř, odmněnil i Václav svou dámu polibkem.

21. 6. Ve sladkém království

Tábor je skutečným sladkým rájem. A to doslova. V Moccacafé v Pražské ulici dělají bez nadsázky nejlepší zmrzlinu v České republice. Majitel rodinné cukrárny Jiří Hochman je totiž za svou zmrzlinu oceňován i v zahraničí a je čerstvým mistrem republiky právě v přípravě zmrzliny. Vyzkoušeli jsme a bylo to úžasné. A to není všechno. V Táboře sídlí také Muzeum čokolády a marcipánu. Skvělé místo, kde si na své přišli děti i dospělí. Takže, když jsme se podívali, co všechno se z čokolády dá vyrobit - třeba celý Jaromír Jágr, postavičky z večerníčků, nebo pohádkové podzemí - šli jsme mlsat. A to nemluvím o tom, že si vlastní dobroty můžete v muzeu vyrobit.

19. 6. Cesta začíná

Ranní slunce ozářilo špičku kostela Proměnění Páně na hoře Tábor. Jsme v Táboře - jednom z nejkrásnějších jihočeských měst, plném křivolakých uliček, romantických zákoutí a velkolepých staveb. Právě tady začíná naše cesta turistickou oblastí Toulava, od Tábora až k nám... Nejsme na ní ale sami. Spolu s námi se na cestu vydávají dva turisté Soňa a Štěpán a malí Václav a Jaromír. Přizvali jsme je, aby mohli žasnout a užít si řadu dobrodružství od Tábora až k nám... Budeme velmi rádi, když budete žasnou s nimi a na naší cestě se k nám třeba připojíte.

Podělte se také o své fotky z výletů po Toulavě na Instagramu s hashtagy #toulava #toulanispribehem #odtaboraazknam nebo na Facebooku ve skupině Toulava - vaše fotky, tipy výlety. Nejlepší fotky odměníme dobrodružnou cestou.